Při nedávném úklidu skladových zásob jsem si uvědomil, kolik automatů a řídicích jednotek pro chytré bydlení mi prošlo rukama. A také jsem zjistil, že díky zpoždění dodávek vzniklému současnou karanténou se mi jich sešlo celkem dost pohromadě. I zrodil se nápad na drobnou legraci – uspořádat rychlostní závod Smart Home automatů. Pravidla závodu? Vítězem se stane ten, kdo „doběhne do cíle“ (nastartuje do provozuschopného stavu) jako první.

Samozřejmě, rychlost startu určitě není to nejdůležitější, podle čeho by se měla technologie chytré domácnosti vybírat, ale na druhou stranu se na tom dá řada věcí ukázat a vysvětlit. Pokud máte čas na pár minut oddechového čtení, jste vítáni u dnešního článku.

Soutěžní kategorie – představení účastníků

V závodu se sešli zástupci různých váhových i věkových kategorií. Nejsilnější zastoupení měla stáj Eaton, která si zřejmě chtěla zajistit prvenství, a tak na start připravila hned čtyři účastníky 😊

Existuje celá řada možných pohledů na věc, pracovně jsem si závodníky rozdělil takto:

Klasické průmyslové automaty

PLC jednotky pocházejí historicky z průmyslového odvětví. Vyznačují se robustností, spolehlivostí a rychlostí. Pro potřeby tohoto závodu tedy ideální dispozice. Na druhou stranu průmyslové zařízení se od chytré domácnosti poněkud liší, takže pé-el-céčka nemusí mít úplně ideální předpoklady pro plnění potřeb a požadavků běžných smrtelníků, kteří od nich očekávají takové zvláštnosti, jako třeba líbivou mobilní aplikaci, snadnou integraci moderních IoT legrací atp. Je na schopnostech a časových možnostech programátora či integrátora, jak si pak s tímto handicapem poradí.

V našem závodu se za tuto kategorii postavila na start jednotka Eaton easyE4 (tu svět se zájmem přivítal teprve v loňském roce)

a tuzemská stálice v podobě automatu Tecomat Foxtrot CP-1000 (tu netřeba divákům příliš představovat, naopak v loňském roce byl již oznámen její nástupce CP-2000).

Moderní jednoúčelové krabičky

Do této skupiny patří levné kulaté (pokud by je někdo vyrobil jiného tvaru, patřily by sem také 😊) jednotky, které spatřily světlo světa poměrně nedávno a lze od nich očekávat moderní funkce, snadné a rychlé zprovoznění, možnost integrace do velkého světa IoT i cloudových služeb.

Typickým zástupcem je mladá nadějná brána IKEA TRÅDFRI, která poráží všechny konkurenty svou cenou.

Nakonec jsem si sem zařadil i řešení xComfort Bridge, které má potenciál stát se velmi úspěšným závodníkem, pokud by mu manažeři ze stáje Eaton poskytli více volnosti. V současné době je bohužel tento jedinec příliš zahleděn sám do sebe a okolní svět velkých hráčů typu Amazon, Apple či Google přehlíží. Zatím je předurčen pro řízení osvětlení, ale brzy by měl být schopen spolehlivě obsloužit i další technologie domu (s největší pravděpodobností se bude jednat o topení a stínění).

Sázkové kanceláře na účastníky této skupiny vypisují poměrně vysoké kurzy, nicméně jen málokdo je ochoten si na ně vsadit.

Specializovaná řešení pro chytré bydlení

Toto je kategorie, po které bychom intuitivně sáhli zřejmě jako první, pokud bychom hledali řešení pro svoje moderní automatizované bydlení. Jedná se o sportovce speciálně formované a cvičené pro účely potřeb SmartHome. Jak úspěšně a obratně je dokáží plnit záleží čistě na trenérech jednotlivých stájí a mohou v nich být velké rozdíly. Z pohledu našeho závodu lze očekávat jistou neohrabanost co se týče počátečního startu – přeci jen se nejedná o sprintery, kterým po chvíli dojde dech. Naopak od těchto závodníků se očekává dlouhodobá vytrvalost a profesionalita. Neměly by je zaskočit moderní technologie v domě ani běžné požadavky všech diváků.

Nejstarším účastníkem této kategorie se stal již prakticky veterán ze stáje Eaton – jednotka Home Manager. Ta by mohla dnešním dětem vyprávět pohádky o tom, jak nejeden dům k chytrým funkcím přišel.

Ze stejné stáje dorazil také jejich největší favorit – Smart Manager.

Do této kategorie oprávněně patří i sourozenci ze stáje Hager – jednotky Domovea TJA670 a TJA470 (nenechte se zmást, nižší označení představuje vyšší model s pokročilými funkcemi). Pro domácí diváky se jedná o poměrně neznámé tváře.

Závěrem jsem moc rád, že do závodu stačil dorazit i nejmladší účastník a skokan roku v mém portfoliu – Core jednotka ze slovenské stáje TapHome. Jak si můžete na videu níže všimnout, tato jednotka ještě není zcela usazena do nového demo kufru, takže je částečně maskována před objektivy zvídavých novinářů.

Rakouský favorit ze zelené stáje Loxone zatím nedorazil, dejte vědět v komentářích pod článkem, pokud byste ho případně chtěli spatřit v některém z příštích utkání.

Jak se závodilo

Pravidla závodu byla jednoduchá. Na startovní výstřel vyběhnou všichni účastníci na svou dráhu. Měří se přibližný čas, kdy doběhnou do cíle. Tedy kdy budou mít nastartovány všechny služby a budou komunikovat s okolními jednotkami. V tomto místě musím upozornit na fakt, že účastníci před závodem neprošli vážnicí a každý si nesl trochu jiné břímě. Tedy například jednotky Foxtrot, Smart Manager a Domovea TJA470 byly vytaženy z reálného prostředí chytrého domu. To může drobně ovlivnit rychlost startu vzhledem k potřebě nastartování všech vnitřních procesů. Na druhou stranu se v žádném případě nejednalo o přetížené či jinak handicapované jednotky (například nečekaly na odezvy dalších zařízení, které by třeba zrovna nebyly k dispozici).

Ostatní účastníci závodu byli naprogramováni v rámci demo sad, tedy obsahovali několik základních funkcí v rámci pár dalších systémových prvků. Případná změna v rozsáhlosti konfigurace by myslím příliš nezamíchala s výsledným pořadím, spíše by mohla mírně upravit výsledné absolutní časy. Ale jak jsem již zmiňoval v úvodu, celý tento závod je spíše přátelské utkání a je potřeba k němu přistupovat s nadhledem.

A jak to celé dopadlo?

Než pozveme na stupně vítězů jednotlivé účastníky, přijměte pozvání k sestřihu z celého utkání:

Pro diváky nebylo velkým překvapením, že první do cíle doběhly obě PLC jednotky. S časem 7 sekund zvítězilo mladičké Easy relé Eaton E4, které svou sportovní kariéru zahájilo teprve vloni. Na druhou stranu jeho možnosti nejsou zdaleka tak rozsáhlé, jako může nabídnout stříbrný závodník Tecomat Foxtrot. Ten dorazil s časem 13 sekund.

Na bronzové pozici se umístil ostřílený matador Eaton Home Manager. Pokud přihlédneme k jeho věku, čas okolo 17 sekund do zpracování prvního povelu po startu je úctyhodný. Samozřejmě současné generaci již toho nemá příliš co nabídnout, nicméně do důchodu může odejít se ctí.

Čtvrté místo obsadil nejmladší účastník ze stáje Eaton – xComfort Bridge, jehož rychlost startu jsem opěvoval v podrobném představení z podzimu loňského roku. Okolo 20. sekundy již komunikuje s okolními prvky i mobilní aplikací.

Ve slušném závěsu doběhla jako pátá brána IKEA TRÅDFRI, jejíž kompletní inicializace dobíhá po 30. sekundě a následně zbývá ještě několik sekund, než se podaří sestavit přístup pro mobilní aplikaci. Vzhledem k vlastní technologii bezdrátové komunikace jednotlivých prvků hodně záleží, jak rychle dobliká poslední kontrolka signalizující stav připojených prvků. Pokud po startu ručně pošlete povel některé žárovce bezdrátovým tlačítkem, urychlíte tím proces detekce na centrální jednotce.

Velmi milým překvapením bylo 6. místo jednotky TapHome Core. Této stáji se budu v letošním roce, doufám, ještě několikrát věnovat, protože přináší nový pohled na programování a logiku celého chytrého bydlení. V čase 52 sekund došlo ke kompletní inicializaci jednotky i jejích periferií, navázání spojení na cloudový server včetně spuštění start-up procesů. Toho si ve videu můžete všimnout v podobě oranžové záře, která se objevila při proběhnutí cílovou rovinkou.

Předposledními závodníky v cíli byly obě Domovea jednotky. S časem cca 2,5 minuty dorazila funkčně méně vybavená jednotka TJA670 (nutno podotknout, že v demo kufru neplní skoro žádnou roli). S časem lehce přes 3 minuty pak doběhla jednotka TJA470, ta již byla plně nakonfigurována na reálnou instalaci krátce před odvozem k zákazníkovi (včetně vazeb na řadu KNX prvků i bezdrátové reproduktory Sonos). V čase 3:36 se pak již úspěšně připojila i ke vzdálenému serveru, umožňujícímu nejen vzdálený uživatelský přístup, ale také plnohodnotnou konfiguraci.

Na posledním devátém místě pak skončil outsider tohoto závodu – Smart Manager ze stáje Eaton, který je z pohledu rychlosti startu opravdu velkým zklamáním a zdá se, že by potřeboval nové tretry a pořádného maséra. Přibližně 6,5 minuty po startu začíná zjišťovat stav jednotlivých systémových komponent a po sedmé minutě je plně funkční a připojen do cloudu. Aby to bylo fér, mimo video jsem ještě opakoval měření se zcela novou jednotkou nezatíženou léty pokusů a řízení domu – doba startu se u ní zkrátila na čas 5:40. U technologie xComfort je však podstatné, že jednotka Smart Manager vykonává pouze pokročilé funkce, a tak i když by vůbec nefungovala, většinu domu lze bez problému provozovat dál. A reakce mezi senzory a aktory jsou okamžité, bez nutnosti složitého bootování. Ale to je zase již jiný příběh…

Sláva vítězům, čest poraženým!

Závěrem

Jak jsem však již zdůrazňoval v úvodu tohoto článku, rychlost startu určitě není rozhodujícím kritériem pro výběr vhodné technologie pro potřeby chytrého domu. K této otázce je potřeba přistupovat komplexně. A proto jsem tady, abych i Vás dokázal nasměrovat na správnou cestu chytrého bydlení.